Vinice sv. Kláry

Památkově chráněná vinice sv. Kláry připomíná zašlou slávu pražského vinařství. Tato vinice zde byla pravděpodobně již za vlády Václava II, ale že tento teplý jižní svah osázen révou za vlády Karla IV je zcela jisté. Roku 1358 totiž vydal nařízení o zakládání vinic, a to do vzdálenosti tří pražských mil od Prahy. Největšího rozkvětu dosáhlo vinařství za vlády Rudolfa II. Praha se tehdy nazývala „městem vína“.

Po bitvě na Bílé hoře a vlivem válečných nepokojů za třicetileté války vinice ležely ladem a pustly. Přesto však ještě v roce 1776 bylo v Praze téměř 700 ha vinic. V polovině 18. a začátkem 19. století rozlohy vinic v Praze a okolí výrazně poklesly.

Pod vlivem myšlenek o vlastenecké obrodě ve druhé polovině 19. století se české vinařství obnovuje. Na Všeobecné výstavě v Praze roku 1891 vystavovalo 31 majitelů vinic z Čech, z toho 4 vinaři z Prahy. Jedním z nich byl Angelus Kafka – obchodník vínem a nájemce vinic velkostatku trojského. Ten vystavoval vína „Bílé trojské“ ročník 1887 a „Bílé trojské“ ročník 1886, které komise ohodnotila jako vynikající ohněm a čistotou.

Odborné rady pro vinaře zajišťoval Pomologický ústav zemský v Troji a časopis Český vinař vydávaný Vinařským spolkem pro Království české. O kvalitě trojských vín vypovídá zpráva v Pomologických listech č. 4 z roku 1871: „ Již v daleké cizině, v pobratřeném nám Rusku, jsou trojská vína známa. Před nedávnem navštívil ruský generál Anenkov zdejší vinice a sklepy a zakoupil značnější množství vína pro Petrohrad.“

Ani úpadek pražského vinařství posupoval. Dnes je plocha registrovaných vinic v Praze 11 ha.
 

Vinařská naučná stezka

Na Vinici svatá Klára je od roku 2004 budována nová vinohradnická a vinařská naučná stezka, která je určena pro širokou laickou i odbornou veřejnost. Její součástí jsou především popisky téměř všech moštových odrůd révy vinné, které jsou povoleny k pěstování a výrobě vína v České republice. Dále zde naleznete popisky odrůd stolních, které představují danou odrůdu, její odolnost vůči chorobám a škůdcům a její vhodnost k pěstování a hospodářskému využití. Na informačních stojanech, které jsou rozmístěny na vinici, najdou návštěvníci informace o historii světového i českého vinohradnictví a vinařství, botanický popis révy vinné, její požadavky na stanoviště, pěstování a ošetřování během vegetace, šlechtění, výběr vhodných podnoží a ochrana proti chorobám a škůdcům.

V další části vinohradnické stezky jsou praktické ukázky nejčastějších druhů a způsobů řezu a vedení révy vinné používaných ve světě. Z vinařské činnosti se zde můžete dozvědět vše o zpracování hroznů a jejich přeměně na nejušlechtilejší nápoj jakým víno bezesporu je. Nechybí popisy různých druhů výroby tichých i šumivých vín, jejich rozdělení, vhodnost pro archivaci a skladování. Dozvíte se také vše o zásadách správné degustace a hodnocení vína. Na vinici jsou k vidění i historické vinařské předměty, jako jsou staré lisy, kádě a sudy. Viniční domek zdobí historické fotografie znázorňující vinici v dobách minulých. Pro nejmenší návštěvníky je připravena část s dětskými kresbami, na nichž jsou zachyceny nejčastější práce na vinici i ve sklepě.