Unie botanických zahrad ČR

Jak již bylo řečeno, je v ČR přes 50 botanických zahrad, z nichž většina byla založena pro vzdělávací účely, a tvoří proto součást vysokých či středních odborných škol, další jsou spravovány městy či obcemi, několik jich spadá pod vědeckou instituci či muzeum, jedna vznikla ze soukromé iniciativy. Vzhledem k různorodosti zaměření i organizačního začlenění, z něhož vyplývají i rozdíly v personálním obsazení a ve finančním zajištění, se jeví jako účelné určité organizační zajištění koordinace činnosti, sdílení informací a zkušeností.

Od r. 1964 do r. 1971 koordinovala činnost českých a slovenských botanických zahrad Komise pro botanické zahrady, od r. 1968 pod záštitou Kolegia speciální biologie ČSAV. Její úlohu převzal od r. 1971 do r. 2000 Poradní sbor pro botanické zahrady při Ministerstvu kultury, který od r. 1990 přešel pod nově zřízené Ministerstvo životního prostředí. Na Slovensku byla po rozdělení bývalého Československa založena v polovině devadesátých let obdobná koordinační organizace, i když zvolení zástupci slovenských botanických zahrad a arboret zůstali členy českého Poradního sboru až do jeho zániku.

Komise a následně Poradní sbor organizovaly pravidelné konference botanických zahrad, zpočátku každoročně, později každé dva roky, jichž se účastnili i zástupci zahraničních botanických zahrad a arboret, především sousedních států střední a východní Evropy. První konference se konala v r. 1964 v Liberci a z jejího jednání vzešlo rozhodnutí o zřízení výše zmíněné Komise pro koordinaci činnosti botanických zahrad a arboret v Československu. Od r. 1967 až do konce devadesátých let byl vydáván Zpravodaj botanických zahrad (s výjimkou let 1980 a 1981, č. 1–47). Ve Zpravodaji botanických zahrad č. 40/1992 byla shrnuta historie Poradního sboru a pracovních konferencí československých botanických zahrad (Blažková U., 1992). O založení Komise botanických zahrad a rozvoj její činnosti se zasloužil zejména Doc. Jaroslav Hofman, vedoucí oddělení Botanické zahrady Botanického ústavu ČSAV Průhonice, který byl též zakladatelem Zpravodaje botanických zahrad a do r. 1988 jeho hlavním redaktorem.

Po roce 1989 čelily mnohé botanické zahrady ekonomickým a organizačním problémům. Tato situace vedla k nezájmu o koordinační činnost mezi botanickými zahradami, což nakonec vyústilo po skončení funkčního období představitelů Poradního sboru v pozastavení jeho činnosti v r. 2000.

Po několikaleté přestávce byla v dubnu 2005 založena Unie botanických zahrad ČR, jež je obdobou Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Na rozdíl od ní však Unie botanických zahrad zahrnuje pouze zahrady české. Unie botanických zahrad ČR vznikla jako občanské sdružení osob a institucí reprezentujících botanické zahrady, arboreta a významné botanické sbírky. Jejím sídlem je Botanická zahrada hl. m. Prahy, Nádvorní 134, 171 00 Praha 7-Troja. Unie nyní sdružuje 27 členů.

Smyslem činnosti Unie je napomáhat uplatňování poslání botanických zahrad a jejich celkovému rozvoji. Své poslání a cíle plní následujícími způsoby:

• Společně postupuje při ochraně obecných i specifických zájmů botanických zahrad.
• Připravuje podklady a stanoviska k legislativním opatřením a jiným opatřením státních orgánů, které se dotýkají působnosti příslušných botanických zahrad.
• Připravuje podklady a stanoviska botanických zahrad při koncipování širších strategií a programů péče o životní prostředí, ochrany přírody, biodiversity a genofondu planých a pěstovaných rostlin orgány státní správy, orgány místní samosprávy, vědeckými institucemi.
• Zastupuje botanické zahrady na mezinárodních odborných fórech v případech, kdy je třeba vyjádřit společné stanovisko. Zpřístupňuje všem českým botanickým zahradám informace z mezinárodní spolupráce botanických zahrad a organizací působících v ochraně přírody.
• Iniciuje, podporuje a koordinuje vznik a dodržování pěstitelských programů botanických zahrad České republiky a účast těchto zahrad na obdobných mezinárodních programech.
• Metodicky pomáhá k sestavení a uskutečnění účinných programů výchovy a vzdělávání dětí, mládeže a dospělých, obstarává přitom záležitosti, které je účelné řídit společně, například v ediční činnosti.
• Spolupracuje se vzdělávacími institucemi při zadávání a řešení odborných a vědeckých prací. Pečuje o odborný růst pracovníků botanických zahrad a vzájemnou informovanost, vytváří společný informační fond botanických zahrad.
• Podporuje využití věcného a lidského potenciálu botanických zahrad pro vědecké poznání a výzkum a koordinuje faktickou účast na konkrétních programech, podporuje využití získaných výsledků v praxi.
• - Napomáhá řešení provozních a technických problémů rozvoje botanických zahrad, včetně společného obstarávání záležitostí provozního a technického charakteru v případech, na nichž se členové Unie dohodnou.

Podle Stanov se členem Unie může stát botanická zahrada, která splňuje následující kritéria:

• Botanická zahrada je provozována na neziskovém principu, tzn. není zřízena či založena za účelem podnikání a účelem její hlavní činnosti není dosahování zisku.
• Pro členství není rozhodující, kdo je zakladatelem zahrady, jaké jsou zdroje financování jejího provozu, ani vnitřní organizační uspořádání. Nerozhoduje název.
• Zahrada je otevřená veřejnosti, nebo slouží k pravidelné výuce, k výzkumu, nebo k udržování genofondu rostlin. Za botanickou zahradu nelze považovat výsadby sloužící pouze k rekreaci nebo mající pouze funkci okrasnou.
• Zahrada má odborně zpracovaný management sbírek a expozic trvalých kultur živých rostlin.
• Při práci s rostlinným materiálem dodržuje zahrada zákony, vyhlášky a nařízení ČR i Evropského společenství a mezinárodní smlouvy a zákony.
• Vede evidenci rostlin ve sbírkách a expozicích, dokumentuje svoji činnost a publikuje a pravidelně aktualizuje její výsledky (např. alespoň jednou ročně ve formě ročenky či výroční zprávy).
• Zahrada má funkční informační systém a podle svých možností se účastní vzdělávacích a výchovných programů.
• Disponuje pracovníky odborně způsobilými plnit kritéria pro činnost botanické zahrady a dbá o jejich soustavný odborný růst.
• Zajištěna je kontinuita botanické zahrady umožňující soustavné udržování a rozvoj sbírek.

Spolupráce České republiky s mezinárodním sdružením Botanic Gardens Conservation International (BGCI) započala záhy po ustavení tohoto sdružení – po celoevropské konferenci botanických zahrad v Budapešti v r. 1988. Tehdejší politicky uvolněnější situace v Maďarsku umožnila, že se na konferenci setkali poprvé po dlouhých letech ve větším počtu zástupci ještě existujícího východoevropského bloku se zástupci botanických zahrad západních zemí. Kontakt s BGCI začínal skromně – formou článků o botanických zahradách tehdejšího Československa v informačním bulletinu BGCI (BGCI News). V důsledku složitého vývoje v organizaci botanických zahrad po revoluci v r. 1989 a pozdějšího rozdělení Československa nedosáhla tato dvoustranná spolupráce žádoucí formy. Teprve prostřednictvím Unie botanických zahrad ČR se kontakty zintenzívnily. Jsou poskytovány informace o příspěvcích botanických zahrad ČR k plnění základních mezinárodních dokumentů (zejm. Úmluva o biologické rozmanitosti, Global Strategy for Plant Conservation, 2010 Targets for Botanic Gardens, European Biodiversity Strategy).

Prostřednictvím Unie se české botanické zahrady zapojily též do činnosti Evropského konsorcia botanických zahrad. ČR byla přizvána k jednání konsorcia bezprostředně po přijetí do EU. První jednání za účasti českého zástupce se uskutečnilo v prosinci r. 2004 v Edinburghu. Přizvání k jednání v Edinburghu urychlilo založení Unie botanických zahrad ČR. Českým zástupcem v Konsorciu botanických zahrad se stal tajemník Unie BZ ČR Petr Hanzelka z Botanické zahrady hl.m. Prahy.