Pinetum

Kolekce jehličnatých dřevin se obvykle označuje jako pinetum. V této expozici se snažíme ukázat pestrost tvarů a velikostí jednotlivými rodů, ale i v rámci druhu. V přední části jsou soustředěny zakrslé mutace smrků, borovic, modřínů a cypřišků. Velice oblíbenou skupinou jsou převisle rostoucí kultivary smrků a modřínů. V zadní části je k vidění rozlišnost ve vzrůstnosti původních botanických druhů. Druhy menších velikostí zastoupuje elegantní jedle korejská a jedle španělská se stříbrnými jehlicemi. Zdejší exemplář jedle španělské patří k největším a nejhezčím v republice.

Dvěma výraznými superlativy v rostlinné říši jsou sekvojovec obrovský jako největší žijící strom světa a borovice Jeffrejova se šiškami velikosti dětské hlavy a velice dlouhými jehlicemi. Zde vysazené stromy se již staly nejvyššími i v naší botanické zahradě.

Jehličnany se samozřejmě nenachází pouze v pinetu, ale vhodně doplňují výsadby v celé zahradě. V japonské zahradě roste za kamennou lucernou zajímavý pajehličník přeslenitý a několik druhů japonských národních dřevin – kryptomérií japonských.

Dominatou távníků v areálu Jih jsou další dva statné sekvojovce obrovské a cypřiškům podobný calocedrus. A za skalničkovým skleníkem by vaší pozornosti neměla uniknout skupina malebně pokroucených borovic osinatých, které patří mezi nejstarší dřeviny na světě. U viniční zdi rostou dvě „živoucí fosílie“ metasekvoje čínské. A když už jsme u těch fosílií, až půjdete do skleníku Fata Morgana, zcela určitě se zastavte u jehličnanu, který byl až do 90. let minulého století také znám pouze ze zkamenělin – u Wolemie nobilis. Poznáte ji snadno – je chudinka v kleci, aby ji nemohl žádný vandal poškodit.

Své znalosti o jehličnanech můžete vyzkoušet v pracovních listech.